Míchejte jako profíci, buďte kreativní

            Málokoho by napadlo, že DJing je hudební odvětví s více než stoletou tradicí. Ano, historie této hudební disciplíny se začala psát prakticky s vynálezem gramofonu, avšak první „DJ“ v pravém slova smyslu se zrodil až s prvním rádiovým vysíláním. Průkopníkem tehdy stále ještě nového řemesla byl v Británii v roce 1943 Jimmy Savile. Ten o sobě později také prohlásil, že byl prvním, kdo k pouštění desek bez přestávek použil dva gramofony. V roce 1947 vznikly v Paříži kluby Whiskey a Go-Go, kde hostům k tanci už nehrála živá kapela, ale reprodukovaná hudba. Během 50. let se diskotéky rozšířily po celé Evropě a USA. Na konci této dekády pak dala Jamajka vzniknout takzvaným sound systémům. V ulicích na předměstí Kingstonu pořádali promotéři večírky, na kterých DJs pouštěli hudbu na obrovských repro sestavách. Takto hlasitě nazvučené songy doplňovali takzvaným toastingem. Se stoupající popularitou rychle se rozvíjející hudební disciplíny se v polovině 60. let plnil i trh s vybavením pro diskžokeje. Průlomem byl první mixpult, který umožňoval prolínání dvou různě rychlých skladeb a jejich synchronizaci. Jako první DJ, který smíchal dva takto rozdílné tracky, byl DJ Francis Grasso z New Yorku, který tak v podstatě položil základy moderního DJingu.

           Abychom ale v někom nebudili mylné představy, DJing se stále vyvíjí a za celou dobu své existence zažil spoustu překotných inovací. Dnes už v žádném případě není jenom o hraní z gramofonů a vinylových desek, byť se stále těší velké oblibě. V akci můžete DJe vidět s pouštěcími zařízeními, jako jsou DJ přehrávače nebo různé digitální konzole a kontrolery. Každý má své kouzlo a svá specifika. Zatímco klasické gramce jsou neodmyslitelně spjaté zejména s hip-hopem, digitální konzole a DJ playery bývají k vidění během houseových produkcí.

            Gramofony mohou být buď s přímým nebo řemínkovým náhonem. Pokročilí hráči preferují přímý náhon, a to kvůli větší přesnosti a lepší odezvě. Taková zařízení pracují s analogovými signály z desek, které DJ míchá a synchronizuje pomocí speciálně uzpůsobeného mixážního pultu. Gramofony se mohou také dělit na čistě analogové nebo s integrovaným USB rozhraním, takové pak slouží i jako zvuková karta a umožňují například záznam signálu z gramofonu do počítače. Výdobytkem moderní doby je systém DVS (Digital Vinyl System). Ten využívá speciálních vinylů s časovým kódem. Digitálnímu signálu z takového vinylu lze v patřičném softwaru v počítači přidělit informaci o tom, jak má znít, a prostřednictvím zvukové karty ho poté pustit do světa. DJ vybavený tímto systémem tedy může kombinovat klasické techniky s výhodami digitálního DJingu, jako jsou například tvorba samplů a smyček nebo využívání efektů přímo při vystoupení. Mezi nejznámější software pro DVS patří Serato DJ nebo Traktor Scratch.

            Jak už bylo zmíněno, klasický gramofon sice stál u samotného zrodu DJingu, ale významně mu konkurují jeho digitální následovníci v podobě přehrávačů a midi kontrolerů. DJ přehrávače pracují s digitálními stopami buď ze svého interního úložiště, nebo z externích SD karet, USB disků a CD. Mohou stát samostatně v podobě single playerů s externím mixem, nejčastěji mají ale podobu pultu vybaveného dvěma otočnými decky, mezi kterými je umístěný mix s fadery, crossfadery a dalšími prvky pro míchání a prolínání tracků. Sekce obou decků také mohou být vybavené řadou padů, knobů a potenciometrů určených k ovládání nejrůznějších funkcí, kterými přístroj disponuje. Standardem bývá sada efektů, looper nebo automatická synchronizace tempa a tóniny, simulace vinylu apod. Stejně jako v případě vinylů existují i CD s časovým kódem. K jejich využití v přehrávačích je ale nutná zvuková karta a počítač.

           Počítač je zapotřebí také pro hraní pomocí kontrolerů. Taková zařízení vypadají na první pohled totožně jako přehrávače, ale jen marně byste na nich hledali například šachtu pro CD, slot na SD kartu a USB vstup zde slouží pouze k připojení k laptopu. Jejich tajemstvím je MIDI protokol, prostřednictvím kterého komunikují se softwarem speciálně navrženým pro DJe. Kontrolery tak slouží pouze k ovládání softwaru a samy o sobě nejsou schopné přehrát nic. Mohou mít vlastní integrovanou zvukovou kartu, pokud tomu tak není, je zapotřebí zvuková karta externí. Původně byly vyvinuté jako levnější alternativa k přehrávačům, ale v průběhu let si získaly mezi uživateli respekt zejména díky velkému množství funkcí a neustále se zdokonalujícímu softwaru, jako je například Serato apod.

           Toto je jen velmi stručné představení malého zlomku techniky a principů stále více populárního a pestrého hudebního odvětví, jakým je DJing. Kreativita nemá hranic a v DJingu to platí dvojnásob. Právě ona je tím faktorem, který odděluje amatérské DJe od profíků. Není totiž až tak důležité, jakým způsobem DJ pracuje nebo jak našlápnutou techniku používá. Podstata věci spočívá v tom, jak důmyslně ji dokáže využít a v jaké míře. Množství funkcí vybavení by zkušeného DJe také nemělo svazovat, ale naopak hecovat k jejich originálnímu zapojení během setu.

Celý seriál o letní párty:

Úvod - Je letní čas, je párty čas!

1. Díl - Míchejte jako profíci, buďte kreativní

2. Díl - Králem párty je DJ!

3. Díl - Bezdrátová hudba léta

5.9.2018

Archiv aktualit